germanenglish

Praha, výstavní projekt 2004 »SPACE CAMP«

Myšlenka a koncept

Jaký význam mají výstavní prostory? Jak je vnímá a definuje dnešní společnost?
Prostory muzeí, soukromých sbírek a galerií sloužily po staletí výlučně prezentaci uměleckých děl. Teprve na konci šedesátých let dvacátého století se tématem uměleckého zájmu stává sám výstavní prostor. Od té doby se výstavy konají stále častěji mimo tyto klasické prostory a přesouvají se do soukromí, skladů, sklepů nebo klubů. Ještě dnes se najdou umělecká hnutí, která se zabývají prostorem /danou situací/ a umělecky se s nimi vyrovnávají. Prostorový kontext podmiňuje a ovlivňuje umělecká díla co do formy i koncepce více než kdy dřív. Prostor jako obytná zóna znamenal odedávna ochranu a bezpečí. Prostor však můžeme chápat i abstraktněji – jako pouhou formu, která se konkretizuje teprve jeho využitím.

Tématem výstavy »SPACE CAMP« je umělecká konfrontace a přímá reakce na výstavní prostory v ulici Na Příkopě v Praze, charakteristické sklepní architekturou. Při tomto projektu se v Praze setkají umělci tvořící odlišným způsobem, kteří se různě vypořádají se skutečností danou místní architektonickou a urbanistickou realitou. Spektrum děl sahá od videoinstalací až po konceptuální realizace – většina bude navržena pro tyto prostory a vznikne přímo na místě. Možnost v pražských výstavních prostorech nejen vystavovat hotové práce, ale také zde umělecky tvořit - je pro každého účastníka velkou výzvou. Nejen konfrontace s reálným prostorem, ale také sociální a dějinné dimenze těchto prostorů hrají pro umělce významnou roli.

Ve srovnání s jinými metropolemi světa je Praha pro mladé mezinárodní umělce zemí teprve objevovanou. Pražská umělecká scéna je ve svém neustálém rozvoji inspirativní a přitahuje tak zájem i zvědavost umělců. Proto se zrodila myšlenka připravit společně s českými kolegy projekt, který by začínal společnou výstavou v Praze. V návaznosti na projekt »SPACE CAMP« plánujeme uspořádat další výstavy s českými a mezinárodními umělci i v jiných zemích.

Umělci

Tomaz Kramberger staví instalace, v nichž do výstavních prostorů vnáší městské okolí. Obě dimenze – okolní urbanistický prostor i výstavní prostor – se pro něj stávají objektem výzkumu. Jiný přístup mají Seb Koberstädt a Martin Pfeifle - ve svých prostorových instalacích využívají na místě nalezený průmyslový materiál, který jejich uměleckým ztvárněním ztratí svůj původní účel. Jejich objekty působí jako prvky interiérové architektury. Pro Patricka Rocka hraje velkou roli utopická architektura a s ní spojená ideologie. Často ji vtipně přeměňuje na sochy a objekty. Robert Bárta čerpá své nápady přímo z prostoru, přičemž zasahuje do samotné stavby. Interaktivní videoinstalace Jakuba Morávka rozšiřují projekcemi výstavní prostor. Divák svými pohyby určuje dějový průběh filmu a tím se stává součástí díla. Pro Kláru Hobzovou je pojem prostoru výrazně širší. Řídí se sociálními a politickými souvislostmi a zasazuje je do osobního fiktivního rámce, který inscenuje ve veřejném prostoru.

Prostor

Dnešní ulice Na Příkopě začala vznikat až definitivním zasypáním staroměstského hradebního příkopu v roce 1760 a tím získala svůj název. Po roce 1781, po vysázení lipového stromořadí, se nazývala V starých alejích. V letech 1839 – 1870 nesla ulice název Kolowratova, podle Františka Antonína Kolowrata, nejvyššího pražského purkrabího, který měl na Ovocném trhu palác se zahradou, která zasahovala až do ulice Na Příkopě. Tento hrabě byl pradědečkem dnešního vlastníka domu pana Tomáše Františka Kolowrata, a měl podstatnou zásluhu na zřízení našeho Národního muzea. V roce 1870 byl ulici vrácen její původní a nejstarší název Na Příkopě.
Vlastní dům čp. 1047, čili Na Příkopě 17, postavil v letech 1881 – 1884 Tomášův dědeček Leopold Kolowrat. V jeho krásných sklepích byly původně různé sklady, především paliva a pivní sklep slavného hostince »U Pyskáčků«. Tento název byl po znárodnění počátkem 50 let změněn na »Jihočeskou restauraci«. Ve stejné době zanikla i velice známá kavárna »Continental« které se též říkalo »Židovské casino«, a byla v celém prvním poschodí domu. Byla to velmi noblesní kavárna navštěvovaná především pražskými Židy.
Otec Tomáše Kolowrata, Jindřich Kolowrat (1897 – 1996) dům při jeho opravě rozšířil nástavbou o čtvrté patro a vybavil ho výtahem. Současný vlastník Tomáš František Kolowrat provedl rekonstrukci a modernizaci celého domu včetně jeho sklepních prostor a nového výtahu.

Každý ze zúčastněných umělců ve své práci vychází z jiných přístupů. Společný prostor však všechny tyto rozlišné přístupy spojí v jeden (tematický) soubor.

www : space-camp.org
Místo : Klenutá sklepení Tomáše Františka Kolowrata - Na Príkope 17, 110 00 Praha 1, CZ
Termín : príprava – ríjen, výstava potrvá celý listopad. 2004
Kurátori : display Gallery
Organizace : Robert Barta
Kooperace : display Gallery
Podpora : Goethe Institut Praha, FCCA

Zúcastnení umelci :

Zbyněk Baladrán (CZ)
Robert Barta (D)
Jiří Černický (CZ)
Emanuel Fanslau (D)
Klara Hobza (USA)
Jan Kadlec (CZ)
Seb Koberstädt (D)
Tomaž Kramberger (D)
Tony Labat (USA)
Leonardogillesfleur (USA/ARG)
Jakub Moravek (D)
Martin Pfeifle (D)
Patrick Rock (USA)
Milan Salák (CZ)
Tomáš Svoboda (CZ)
Tomáš Vaněk (CZ)